Quest 1/7, 1 až 8 bodů

Sociální aspekty ve veřejném prostoru

Jedním z nejdůležitějších sociálních aspektů veřejného prostoru je podnícení komunikace a sociální interakce. Veřejný prostor je jevištěm společenského života: spoluvytváří mozaiku sociálních akcí i vztahů a formuje komunitu.
 

Vyberte správná slova ze seznamů, po výběru stiskněte tlačítko VYHODNOTIT.

Veřejné prostory ovlivňuje společnost, její kultura i zvyky, společnost je ale také zpětně ovlivňována tím, jaké jsou veřejné prostory a co se v nich děje. Veřejná prostranství byla odjakživa místem pro nejvýhodnější , kde se utvářely společenské normy a morální soudy. Udávala směr a hodnoty pro . V současnosti se naopak navazování kontaktů a názorové diskuze různých zájmových skupin odehrávají , často ve virtuálním veřejném prostoru. Výrazná místa fyzického setkávání celého spektra společnosti tak postupně mizí. To má přímý dopad na společnost a její .

Způsob sociálního života ve městě a užívání veřejných prostranství dnes výrazně ovlivňují technologické změny. Nová  umožňují zapojit se do různých aktivit z pohodlí domova. Můžeme poslouchat hudbu, dívat se na film, účastnit se politické debaty, shlédnout mezinárodní atletický závod, a to často za lepších technických podmínek, než jaký mají diváci přímo na místě. Dříve jsme museli nejrůznější veřejná prostranství  navštívit, abychom se spolu s ostatními mohli určité události zúčastnit. Dnešní pasivní účast na veřejných aktivitách je méně časově náročná a problematická. Má ale také za následek nedostatek  sociálních kontaktů ve společnosti.

S jistou nadsázkou můžeme považovat společnost za  stavu svých měst a jejich veřejných prostranství. A samozřejmě i naopak.

Vyhodnotit
Hodnocení
Quest 2/7, 1 až 5 bodů

Prostor pro kontakt

Kontakt je přirozenou lidskou potřebou. Veřejné prostory nám umožňují být ve společnosti jiných lidí. Pokud jsme mezi ostatními lidmi, nejsme sami. Život na veřejném prostranství nabízí různě intenzivní kontakty.
 

Seřaďte kontakty od vysoce po málo intenzivní

vysoce intenzivní

1. 
2. 
3. 
4. 
5. 

málo intenzivní

 
 
 
Zpět
Vyhodnotit
Hodnocení
Quest 3/7, 1 až 4 body

Víte, co oživuje města?

Městu vdechuje život především pohyb, pobyt a aktivity lidí na veřejných prostranstvích. Obyvatelé se setkávají, vodí děti do školy, procházejí se. Návštěvníci obdivují historické památky, naslouchají útržkům rozhovorů, pozorují a nakupují suvenýry. Souhrnem těchto jednotlivých činností, drobných úkonů a vzájemně na pohled nesouvisejících aktivit město ožívá. Dánský architekt Jan Gehl rozlišuje tři kategorie sociálních aktivit ve veřejném prostoru. Každá z nich je jinak závislá na fyzickém prostředí:

  • Nezbytné aktivity: víceméně vynucené – chození do školy a do práce, nakupování, čekání na autobus, nejrůznější zařizování. Protože jsou všechny nezbytné, má na ně fyzické a materiální prostředí jen mírný vliv. Probíhají po celý rok a téměř za všech okolností. Jejich účastníci zkrátka nemají na vybranou.
  • Volitelné aktivity: pokud to umožňuje místo, čas a chuť účastníků - procházky, pozorování okolního života, sezení, slunění. Probíhají jenom za optimálních venkovních podmínek. Jsou více závislé na venkovních fyzických a materiálních podmínkách.
  • Společenské aktivity: závisejí na přítomnosti jiných lidí na veřejných prostranstvích - hrající si děti, konverzace, veřejné aktivity. Nejrozšířenější společenskou aktivitou jsou pasivní kontakty: pozorování a poslouchání jiných lidí. Objevují se spontánně a jsou nepřímo podporovány tam, kde jsou nezbytným a volitelným aktivitám poskytnuty lepší podmínky.
     

Vyberte správné odpovědi

Princip výskytu jednotlivých kategorií aktivit je jednoduchý. Jsou-li venkovní prostory , pak se v nich vyskytují jenom nezbytně nutné aktivity.

Když mají venkovní prostory , nezbytné aktivity probíhají přibližně stejně často, mají však jasnou tendenci se prodlužovat, protože materiální podmínky jsou lepší.

Navíc se tak začne objevovat široká škála aktivit, protože místo a situace nyní lákají, aby se zde lidé zastavili, posadili, najedli nebo si hráli.

Všude (v budovách, sousedství, městských centrech) obecně platí, že přitahují jiné lidi a lidské aktivity. Shromažďují se a pohybují společně s dalšími a hledají si místo poblíž ostatních. Nové aktivity začínají v těsné blízkosti událostí, které už probíhají.

Zpět
Vyhodnotit
Hodnocení
Quest 4/7, 1 až 3 body

Potřeby a nároky uživatelů veřejného prostoru

Princip veřejného prostoru spočívá v jeho demokratičnosti – je přístupný všem bez omezení a zdarma. Ideálem demokracie je vytvářet taková veřejná prostranství, která jsou atraktivní a využitelná pro různé sociální skupiny bez rozdílu věku, pohyblivosti, sociální příslušnosti, kultury nebo vyznání. Při plánování tvorby (obnovy) veřejných prostranství je potřeba brát v úvahu osobité potřeby a specifika následujících uživatelů:

  • Děti předškolního věku: využívají veřejná prostranství jen s dohledem rodičů, příbuzných nebo opatrovníků. Nevyužívají prostory vzdálené od jejich domova. Důležitá je bezpečnost a přímý vizuální kontakt mezi místem na hraní a domovem.
  • Teenageři a mládež: využívají veřejná prostranství i ve značné vzdálenosti od domova. Mají specifické nároky, závislé na jejich zájmech. Bývají vnímáni jako problémová skupina veřejného prostoru.
  • Dospělí a pracující: mají omezený volný čas. Důležité jsou pro ně kvalitní prostory v okolí domova (a také poblíž pracoviště), které nabízejí dobrou docházkovou vzdálenost pro odpočinek.
  • Muži a ženy využívají veřejný prostor rozdílně. Ženy jsou citlivější na kvalitu prostoru a využívají je oproti mužům častěji (při cestách do práce, do školy pro děti nebo do obchodu). Mají rády čisté, upravené prostory s vysokou estetickou hodnotou. Důležitý je pro ně pocit bezpečí.
  • Z pohledu plánování a projektování veřejných prostorů spadají lidé se zdravotním postižením nejčastěji do dvou hlavních skupin. První skupinu představují lidé s handicapem ovlivňujícím jejich pohyblivost, druhá skupina zahrnuje lidi se zrakovým postižením. Pro obě skupiny je důležitá bezpečnost a dostupnost, použití vhodných povrchů a informačního systému.
     

Vyberte z možností skupin uživatelů veřejného prostoru na základě charakteristiky jejich potřeb

  •  jsou hlavní skupinou, která chce využívat nejbližší veřejná prostranství v obytných oblastech. Jde o skupinu osob různého věku a sociálních vrstev. V některých případech se veřejný prostor může stát společným místem komunity – vztah místních obyvatel k „jejich“ prostranství je pak mnohem více osobní.
  •  mají nejvíce volného času, ale většinou i omezenou schopnost veřejný prostor užívat. Využívají především místa v blízkosti bydliště nebo ta, která jsou snadno a bez omezení přístupná. Důraz kladou na dostatek prvků určených k sezení a odpočinku. Dávají přednost klidovým aktivitám – procházkám nebo setkávání s přáteli.
  •  poznávají města a krajiny hlavně přes veřejné prostory. Proto by měly být prostory vhodně označené pro jejich orientaci. Jsou nejvíce nároční na vybavení a atraktivitu prostoru.
 
Zpět
Vyhodnotit
Hodnocení
 
 
Quest 5/7, 1 až 2 body

Patříte do komunity?

Komunitou nazýváme společenství lidí, kteří sdílejí společné hodnoty nebo zájem a většinou i určitý společný prostor. Vztahy uvnitř komunity ovlivňují vzhled místa a naopak – kvalita veřejného prostoru má vliv také na kvalitu vztahů.

Atmosféra v obci nebo městské čtvrti, kde si děti hrají před domy, lidé se zdraví na ulicích, nakupují v místních obchodech a dohlíží na okolí svého bydliště, kontrastuje se stavem v řadě našich měst a obcí, kde veřejné prostory často žádné využití neumožňují.

Společenství lidí, kteří mají zájem o prostředí, ve kterém žijí, je předpokladem k utváření kvalitního prostředí obce i kvalitních veřejných prostranství. Příklady spolupráce místních občanů, občanských sdružení, obcí, institucí i firem ukazují, že tento přístup založený na sociálních vazbách funguje.
 

Slovo komunita pochází z latinských slov „cum“ a „munere“.
Víte, co tato slova znamenají v překladu?

„Cum“ znamená:


„Munere“ znamená:


 
 
 
 
Zpět
Vyhodnotit
Hodnocení
Quest 6/7, 1 bod

Funguje dnes ještě sousedství?

Od komunity se sousedství liší svým jasným prostorovým rozsahem. Sousedství se vztahuje k oblasti kolem bydliště, zároveň ale není izolované od svého okolí. Jeho charakter ovlivňuje okolní prostředí. Pojem sousedství má představovat především vzájemnou podporu a spolupráci. Podle Pfeil je sousedství něčím doplňujícím a má charakter výpomoci: tam, kde nějaký úkol přesahuje síly jedné domácnosti, zasahuje sousedská pomoc – soused je pomocník v nouzi.

Fungující sousedské vztahy pomáhají překonávat izolaci a anonymitu. Výzkumy ukázaly, že sousedství poskytují důležitou podporu například migrantům nebo tam, kde obyvatelé vnímají vnější hrozby a nemají odpovídající zdroje na jejich zvládání. Sociální význam sousedství určují také skladba místního obyvatelstva, druh bytové zástavby, poloha nebo velikost města a někdy i přírodní podmínky.
 

Doplňte staré hybatelské přísloví:
„Dobrý soused je lepší než ………………………“.



Zpět
Vyhodnotit
Hodnocení
 
 
Quest 7/7, 1 bod

Cohousing: blízké sousedské bydlení

Cohousing je koncept vědomého budování sousedského společenství, který klade důraz na hlouběji prožívané mezilidské vztahy, současně však zachovává a podporuje osobní nezávislost. Tento model vznikl v 60. letech, jeho příznivci o něm hovoří jako o renesanci původních vesnic a všeho dobrého, co nabízel život v přirozených společenstvích. V dnešní době je o cohousing zvýšený zájem. V různých zemích, regionech i komunitách se vyvíjí do odlišných podob a alternativ.

Principy cohousingu:

  1. Participační proces - budoucí obyvatelé se účastní návrhu a realizace projektu. Debata probíhá o všech úrovních od základního rozvrhu budov až po výběr materiálů. Participační proces je ve svém pojetí i základním kamenem při faktickém budování společenství.
  2. Společné prostory a vybavení - kromě vlastního bytu (domu) spoluvlastní každý také společné prostory a vybavení, které jsou navržené pro každodenní užívání a jsou nedílnou součástí života ve společenství. Srdcem cohousingového společenství je společenský dům, který poskytuje prostor pro společné aktivity a rozšiřuje vybavení soukromých obydlí.
  3. Způsob rozhodování a vedení - obyvatelé komunity si vše řídí sami. V rozhodování jsou si všichni rovni, není zde žádná hierarchie ani delegovaná zodpovědnost. Důležitá rozhodnutí dělají na společných setkáních. Ekonomika společenství ale funguje individuálně, členové jsou finančně nezávislé osoby.

Čtěte více o cohousingu na:
www.cohousing.cz
www.jka-cohousing.cz

 

Ze které země pochází koncept cohousingu?
Vyberte správnou odpověď z možností na mapě.

         
       
       
       
       
         
 
 
 
Zpět
Vyhodnotit
Hodnocení

Hodnocení

Vysvětlení: Tento text se přegeneruje výsledkem vyhodnocení (JS funkce printEvaluationResult()).
Hodnocení

Tyto stránky provozuje Nadace Partnerství prostřednictvím Partnerství, o.p.s.

Nadace Partnerství pomáhá lidem pečovat o životní prostředí. Poskytuje jim k tomu granty, odborné služby a inspiraci ze zahraničí. Podporuje kvalitní veřejná prostranství, zelené stavění, vzdělávání, zeleň ve městě i v krajině, zklidňování dopravy, šetrnou turistiku a ochranu přírody. Sídlí v Brně ve svém vzdělávacím centru Otevřená zahrada.

www.nadacepartnerstvi.cz

 
Související aktivity Nadace Partnerství Mohlo by vás zajímat
   
Soutěž Cesty městy Otevřená zahrada Brno
Bezpečné cesty do škol Greenways
Soutěž Chceme být vidět Labská stezka
Zdravé stromy pro zítřek Moravské vinařské stezky
Anketa Strom roku Cyklisté vítáni
Evropský strom roku Festival otevřených sklepů
Soutěž pro vodu Cena Josefa Vavrouška
Škola pro udržitelný život  

 
Kontakt

Nadace Partnerství
Údolní 33, 602 00 Brno
[ zobrazit na mapě ]

tel.: +420 515 903 111
www.nadacepartnerstvi.cz
partnerstvi@nap.cz

> podrobnější kontakty
© 2017, Nadace Partnerství, všechna práva vyhrazena