Quest 1/7, 1 až 14 bodů

Je veřejný prostor veřejný?

Veřejné prostranství je obvykle ve veřejném majetku nebo správě, ale majetkové poměry nemusejí být vždy určující. Světovým trendem je, že i soukromí majitelé a investoři chápou společenský a ekonomický přínos veřejného prostoru a ve svých projektech počítají s jeho vytvořením a nabídnutím k využití.

Existuje ale také předpoklad, že obecní (veřejné) vlastnictví se obvykle spojuje s veřejnou přístupností a neomezeným používáním. Ve všech případech však tomu tak není. Je mnoho typů prostranství ve veřejném vlastnictví s regulovanou a omezenou přístupností. Na rozdíl od vlastnictví je u nich určující přístupnost a možnost prostor využívat nebo s ním být v kontaktu. Rozdělení mezi prostorem soukromým (ve smyslu nepřístupným) a veřejným (přístupným) je pro městský život charakteristické. Mezi soukromým a veřejným prostředím existuje řada přechodů – od tvrdých variant (dveře oddělují soukromí domu od ulice) po měkčí (dveře soukromého bytu vedou do polosoukromé chodby, která ústí do poloveřejného dvora nebo předzahrádky).
 

Křížovka

  1. Významný dánský urbanista, architekt, propagátor Měst pro lidi.
  2. Nejzelenější typ veřejného prostranství ve městě.
  3. Nejvýznamnější veřejný prostor ve městě.
  4. Synonymum pro pojem „zapojení veřejnosti“.
  5. Nejatraktivnější prvek pro děti ve veřejném prostoru.
  6. Maximální povolená rychlost v obytné zóně.
  7. Starořecké shromažďovací místo, prototyp veřejného prostoru .
  8. Nechtěný obyvatel veřejného prostoru.
  9. Cyklistická a pěší doprava je někdy terminologicky nazývaná jako...
  10. Nejznámější pražská pasáž.
  11. Nejčastěji vnímaný problém vnitrobloku.
  12. Nejvhodnější měřítko pro veřejný prostor.
  13. Typ veřejného prostoru uvnitř blokové zástavby.
  14. Autor knihy Obraz města a konceptu mentálního mapování městského prostředí.

1.
                                   
 
2.
                                   
 
3.
                                   
 
4.
                                   
 
5.
                                   
 
6.
                                   
 
7.
                                   
 
8.
                                   
 
9.
                                   
 
10.
                                   
 
11.
                                   
 
12.
                                   
 
13.
                                   
 
14.
                                   
 
 
 
Zpět
Vyhodnotit
Hodnocení
Quest 2/7, 1 až 5 body

Kam se poděl život ve veřejném prostoru

Město je od nepaměti místem soustředění nejrůznějších aktivit. Pohyb lidí, jejich činnosti, setkávání se a pobyt na veřejných prostranstvích, to vše vdechuje městu život. Živá veřejná prostranství dnes ale nejsou samozřejmostí. V uplynulých sto letech se počet nezbytných aktivit výrazně snížil. Je za tím několik faktorů.
 

Vyberte správnou odpověď z nabídnutých možností:

Současnou podobu veřejných prostranství významně ovlivnil . Části měst vystavěné po 2. světové válce se vyznačují vzdálenostmi mezi domy – a tedy i mezi lidmi, událostmi a funkcemi. Přestože už známe nevýhody tohoto přístupu, některé principy se v plánování měst uplatňují i v dnešní době.

Technologické novinky 20. století jako telefon, televize, počítač nebo internet přinesly nové způsoby interakce. Osobní setkání na veřejných prostranstvích můžeme snadno nahradit nepřímou komunikací.

Veřejný prostor také výrazně ovlivnil . Namísto spontánní účasti na místním společenském dění jezdíme autem za vybranými přáteli. Chodci byli z ulic byli vytlačeni na okraj, omezil se volný pohyb a hry dětí. Ulice se v mnoha případech proměnily v dopravní koridory a
 

Zpět
Vyhodnotit
Hodnocení
Quest 3/7, 1 až 4 body

Kvalita veřejného prostoru

Až v 60. letech minulého století začaly vznikat teoretické práce zabývající se problematikou veřejných prostranství. S poukazem na vymizelý veřejný život v některých městech začalo docházet k postupné transformaci, přesto o oživení centrech našich měst platí, že počet aktivit a čas trávený na veřejných prostranstvích se za poslední století výrazně snížil. Pokud chceme na veřejná prostranství znovu vnést život a vytvořit tak živá města, musíme zvýšit možnosti pro aktivity lidí. Toho docílíme nabídkou veřejných prostranství vysoké kvality. Podívejme se teď podrobněji na hlavní kritéria kvality veřejných prostranství.

Newyorská organizace Project for Public Spaces, která se dlouhodobě podílí na zkoumání života na veřejném prostranství, názorně shrnuje své poznatky v diagramu. Podle něj se funkční veřejné prostranství vyznačuje čtyřmi základními kvalitami:

  1. dobrou dostupnosti místa
  2. lákavým vzhledem a pohodlím
  3. nabídkou oživujících aktivit
  4. fungující komunitou


Která kvalita veřejného prostoru shrnuje vlastnosti v jednotlivých částech diagramu? Vyberte z nabízených možností:

 
Zpět
Vyhodnotit
Hodnocení
 
 
Quest 4/7, 1-3 body

Kvality veřejného prostředí: Dostupnost

Veřejné prostranství je vždy součástí celku s vazbami na okolí a určitým významem v obci. Jedna ze základních podmínek kvalitního veřejného prostranství je snadná dostupnost a orientace. Jde o přístup na prostranství i bezproblémový pohyb na něm.

Orientace a informace

Orientace v prostoru je velmi důležitá pro pohodu jeho uživatelů i jejich sounáležitost s místem. Dobře uspořádaný prostor je přirozeně srozumitelný. K přirozené orientaci pomáhají významné body jako kostelní věže nebo charakteristické budovy. Jiný způsob je instalace orientačního systému a jeho prvků.

Raději pěšky, na kole a veřejnou dopravou

Dobrou dostupnost ve městech nevyřeší auta. Dostupnost cílů ve městě je nejlepší zajistit především vhodnými podmínkami pro bezpečný pohyb pěšky, na kole a efektivním systémem veřejné dopravy. Nejde při tom o „vymýcení“ aut z městského prostoru, spíše zabránění, aby auta omezovala méně náročné a zatěžující způsoby dopravy. Tam kde jsou pěší a cyklisti, veřejný prostor ožívá. Na rozdíl od cestování autem není jízda na kole pouhým přesunem z jednoho místa do druhého, ale také přítomností cyklisty na ulici, mezi ostatními lidmi. Oproti řidičům aut tak chodci a cyklisté přispívají k živému veřejnému prostoru i (možná překvapivě) k podpoře místní ekonomiky.

Přímé vedení pěších tras

K důležitým cílům jako jsou nádraží, hlavní náměstí nebo městské centrum, je přímé vedení pěších tras většinou dáno historicky, ale je třeba dbát na to, aby nedošlo k jejich přerušení novou výstavbou nebo těžko překonatelnými dopravními stavbami. Při řešení konkrétních veřejných prostranství je třeba vyvarovat se efektním schématům, která působí „čistě“ na výkrese, ale v praxi jsou nevyhovující. Jde například o pravoúhle členěné plochy v místech, kde lidé chtějí logicky chodit diagonálně nebo násilně meandrující pěšina tam, kde je přirozené jít přímo.

Bezbariérovost

V dostupnosti a plnohodnotném využívání veřejných prostranství nám brání různé typy bariér. Bariérou může být běžná ulice s velkým automobilovým provozem a chybějícími přechody. V nejmenším měřítku třeba schodiště, vysoké obrubníky a další nerovnosti, úzké průchody, poutače a sloupy umístěné na chodnících. V měřítku města je třeba bránit vytváření nových bariér a překážky odstraňovat důsledným koncepčním plánováním.
 

Určete 3 obrázky, které mají rysy kvalitního veřejného prostoru.

 
 
 
 
 
Zpět
Vyhodnotit
Hodnocení
 
 
Quest 5/7, 1-3 body

Kvality veřejného prostředí: Vzhled a pohodlí

Představa o bezpečí, čistotě a velikosti přilehlých budov i charakteru místa rozhodují o míře využívání místa. Důležitá je i mnohem hmatatelnější věc, jako je pohodlné sezení. Obvykle se podceňuje, jak je důležitá je možnost vybrat si místo k sezení.

Měřítko

Člověk se cítí dobře spíše na menších prostranstvích, kde mají parcely i fasády přilehlých budov drobné měřítko. Tomu odpovídá tradiční zástavba center našich měst, nová výstavba bývá naopak příliš rozvolněná a lidské měřítko postrádá.

Pocit bezpečí

Na určitém místě jsme ochotni se zdržet déle než je nutné, jen pokud se zde cítíme bezpečně. Opuštěná místa působí nebezpečně a snadno podléhají vandalismu i kriminálním činům. Bezpečně se cítíme na prostranství, na které mohou po celých 24 hodin dohlížet lidé – tedy tam, kde se v přilehlých budovách prolínají funkce bydlení, obchodu, služeb a kanceláří. Pocit bezpečí se také výrazně snižuje v místech, kde je dominantní doprava. Veřejné prostory, které jsou spíše dopravními koridory, představují pro pohyb bariéry – lidé mají strach se zde pohybovat i delší dobu pobývat.

Podmínky pro zastavení a posezení

Život ve městě je více než jen chůze. Pokud chybí vhodně umístěné zóny pro zastavení, odpočinek a posezení, veřejná prostranství se stávají jen dopravními koridory. Lidé se rádi zastaví a posadí v chráněných místech, kde mají krytá záda a cítí podporu. V nabídce by měl být výběr místa na slunci i ve stínu, se zajímavým výhledem na pouliční scénu a také s různým typem vybavení i jeho uspořádání.

Design a estetika

Estetická úroveň se v současnosti zvyšuje a s ní roste i celkový standard a očekávání veřejnosti. Estetika a design ovšem ne vždy zajišťuje funkčnost. Zajímavý vzhled dlažby nebo laviček je důležitý, pokud však tato dlažba bude obtížně schůdná a lavička nepohodlná nebo špatně umístěná, místo tím ztratí důležitější uživatelské kvality. Celkové ztvárnění objektu nebo prostoru má odpovídat na všechny důležité požadavky a nezabývat se jen estetikou.
 

Určete 3 obrázky, které mají rysy kvalitního veřejného prostoru.

 
 
 
 
 
Zpět
Vyhodnotit
Hodnocení
 
 
Quest 6/7, 1-2 body

Kvality veřejného prostředí: Aktivity a využití

Aktivity jsou základem živého místa i města. Jsou příčinou, proč lidé na místo poprvé přijdou i proč se na něj vracejí. Aktivity vytváří zvláštnost a jedinečnost místa. Pokud na něm není co dělat, stává se mrtvým a opuštěným prostorem.

Výživný parter

Aktivity ve veřejném prostoru můžeme třídit podle mnoha kritérií. Jedním z nejdůležitějších je jejich spontánnost a přirozená přítomnost bez nutnosti zvláštního organizování. Je možné je podpořit jejich rozšířením z přilehlých budov do veřejného prostoru – např. zajištěním venkovního posezení, lákáním kolemjdoucích na vystavené zboží nebo předzahrádkami obytných domů, které podporují kontakty mezi lidmi.

Možnosti pro interakci

K zastavení a posezení vybízejí takové prvky, které poutají naši pozornost. Způsobí, že na veřejném prostoru jsme ochotni zůstat déle než obvykle. Kašna nebo umělecké dílo mohou být atrakcí pro dospělé a zároveň herním prvkem pro děti. Uměleckému dílu dává atraktivitu jeho jedinečnost a interaktivita – dítě může po soše bezpečně lézt, oběhnout ji nebo se jí dotýkat. Stejně tak je atraktivita vodního prvku skryta v tekoucí vodě, které je možné se dotknout.

Pestrost nabídky

Veřejná prostranství jsou také místem různých příležitostných akcí, které zpestřují život ve městě a lákají mnoho uživatelů. Patří mezi ně např. trhy, výstavy, festivaly nebo happeningy. Pro tyto akce je důležité vytvořit vhodné podmínky. Zároveň je ale potřeba myslet na to, aby neomezovaly každodenní život obce a jejích obyvatel.

Občerstvení

Současný životní styl vede k jinému modelu užívání veřejných prostranství, než tomu bylo před sto lety. Dnes není pobyt na ulicích a náměstích nutností, ale volbou. Mnoho lidí se přichází na veřejná prostranství bavit, setkávat, odpočinout si. K zastavení vždy vybízí nabídka občerstvení. Pokud chceme oživit veřejný prostor, nabídka občerstvení je jeden ze zaručených receptů, který funguje.
 

Určete 2 obrázky, které mají rysy kvalitního veřejného prostoru.

 
 
 
Zpět
Vyhodnotit
Hodnocení
 
 
Quest 7/7, 1-2 body

Kvality veřejného prostředí: Komunita a vztahy

Když se lidé setkávají se svými přáteli nebo sousedy a zdraví se s nimi a nemají problém komunikovat s neznámými lidmi, prožívají hlubší pocit sounáležitosti k místu a také ke své komunitě. Tuto kvalitu místo nezískává snadno, je však nesmírně důležitá pro jeho hodnotu.

Sdružování prvků

Seskupení různých prvků (laviček, autobusových zastávek, trafik nebo kiosků s občerstvením) vytváří lepší podmínky pro jejich využívání, než když se umístí jednotlivě v různých částech prostoru. Při navrhování prostranství by tedy nemělo jít o „zaplnění“ celého prostoru mobiliářem, ale spíše o vytvoření ohnisek aktivit a míst k setkávání, ve kterých se dále mohou formovat vztahy i komunita.

Možnost vidět

Atraktivní scénu městského života vytváří také bohatý a pestrý veřejný život, který se řídí jednoduchým fungujícím pravidlem: „Lidé jsou tam, kde jsou lidé“ (severské přísloví). Přítomnosti jiných lidí si rádi užíváme také nezávazným pozorováním pouliční scény z lavičky nebo z kavárny. Pokud se pár lidí na prostranství zastaví, automaticky to vyvolává zájem i dalších kolemjdoucích. Místo tak začíná ožívat a zvýší se jeho celková atraktivita.

Přirozený dohled

Společenství lidí, kteří mají zájem o prostředí, ve kterém žijí a podílejí se na jeho údržbě, je předpokladem pro dlouhodobý rozvoj daného veřejného prostranství i města. Tam, kde funguje komunita, funguje také přirozený dohled, údržba i celková bezpečnost místa.

Pocit sounáležitosti

Veřejné prostory slouží lidem pro sdílení řady různých funkcí a společenských aktivit. Ty podněcují sociální interakci a komunikaci mezi lidmi navzájem. Posilování pocitu sounáležitosti k místu je výsledkem rozvíjení vztahů v komunitě nebo sousedství.
 

Určete 2 obrázky, které mají rysy kvalitního veřejného prostoru.

 
 
 
Zpět
Vyhodnotit
Hodnocení
 
 

Hodnocení

Vysvětlení: Tento text se přegeneruje výsledkem vyhodnocení (JS funkce printEvaluationResult()).
Hodnocení

Tyto stránky provozuje Nadace Partnerství prostřednictvím Partnerství, o.p.s.

Nadace Partnerství pomáhá lidem pečovat o životní prostředí. Poskytuje jim k tomu granty, odborné služby a inspiraci ze zahraničí. Podporuje kvalitní veřejná prostranství, zelené stavění, vzdělávání, zeleň ve městě i v krajině, zklidňování dopravy, šetrnou turistiku a ochranu přírody. Sídlí v Brně ve svém vzdělávacím centru Otevřená zahrada.

www.nadacepartnerstvi.cz

 
Související aktivity Nadace Partnerství Mohlo by vás zajímat
   
Soutěž Cesty městy Otevřená zahrada Brno
Bezpečné cesty do škol Greenways
Soutěž Chceme být vidět Labská stezka
Zdravé stromy pro zítřek Moravské vinařské stezky
Anketa Strom roku Cyklisté vítáni
Evropský strom roku Festival otevřených sklepů
Soutěž pro vodu Cena Josefa Vavrouška
Škola pro udržitelný život  

 
Kontakt

Nadace Partnerství
Údolní 33, 602 00 Brno
[ zobrazit na mapě ]

tel.: +420 515 903 111
www.nadacepartnerstvi.cz
partnerstvi@nap.cz

> podrobnější kontakty
© 2017, Nadace Partnerství, všechna práva vyhrazena