> Brno - Park pod plachtami

Přírodní jezírko na sídlišti

Park vymezují vzrostlé stromy a souvislé keřové porosty, na jižní straně sousedí se sportovním areálem. Vnitřně se pak dělí na část pobytovou (s mobiliářem a herními prvky) a část přírodní s vodní plochou a květnatými loukami. Jezírko se stalo nejdůležitějším bodem celkové kompozice parku a zároveň je z hlediska adaptačních opatření nejzajímavější částí.
Nádrž funguje jako přírodní biotop. Voda pochází z dešťových srážek, které stékají ze střech tří panelových domů o celkové ploše přibližně 1600 m². Do jezírka ji přivádí podzemní potrubí a po té otevřené koryto. Při vtoku do nádrže filtruje přes průceznou hrázku a přirozeně ji čistí také kořeny vodních rostlin, které se zde časem ještě více rozrostou. Maximální hloubka nádrže je 1,2 metru. Lávka vede nad vodní plochou ve směru přirozené pěší trasy a její zalomení i způsob kladení prken nutí návštěvníka zpomalit a sledovat, co se kolem děje.
Inspirací pro okolní květnaté louky se stal ostrůvek rostlin, který samovolně vznikl na ploše dlouhou dobu ležící ladem. Tuto původní část architekti záměrně ponechali, stejně jako některé náletové dřeviny a vzrostlé stromy z někdejší zahrádkářské kolonie. 
 

Finance

Celkové náklady na realizaci projektu Park pod plachtami činily 10,3 miliony Kč, při čemž část nákladů pokryla dotace z Operačního programu Životní prostředí.  
Jednotlivé náklady:
Zeleň – 2,1 milionu Kč
Vodní nádrž – 2,1 milionu Kč
Kanál – 2,6 milionu Kč
Lávka – 1,4 milionu Kč
Ostatní (altán se zelenou střechou, schody, cesty atd.) – 2,1 milionu Kč

Přínos projektu z hlediska adaptace na změnu klimatu

Vodní nádrž nejenže oživila dřívější nevzhlednou plochu, ale plní také funkci retenční. Při stálé provozní hladině má nádrž objem 630 m³, během přívalových srážek může dosáhnout až 890 m³, čímž snižuje jednorázový nápor na kanalizaci. Vzniklý biotop podporuje přirozený koloběh vody, v horkých letních dnech vypařováním vody zvlhčuje vzduch a zlepšuje mikroklima. Pestré společenství suchomilných i vlhkomilných rostlin navíc přitahuje různorodé množství živočichů, od motýlů, brouků, ptáků až po menší savce.

Současný stav a údržba

Hned v prvním roce se v nádrži objevily invazivní druhy ryb (střevlička východní a karas stříbřitý), a proto museli k jejich potlačení vypustit dravé ryby (candáty a štiky). Kvalitu vody pravidelně sledují hydrobiologickým monitoringem. Vzhledem k suchým obdobím v posledních letech jednou až dvakrát ročně doplňují do nádrže vodu z hloubkového vrtu poblíž nádrže. K okysličování nádrže dochází jednou za rok, při čemž v podstatě není potřeba, protože se voda dostatečně okysličuje při průtoku kamenitým korytem.

Největší výzvy a překážky

Dlouhá projektová příprava zahrnovala územní, stavební a vodoprávní řízení. Nebylo také snadné vzhledem k neobvyklému řešení vodní nádrže získat souhlas správců dotčených inženýrských sítí.
Od roku 2001 probíhalo několik veřejných projednávání a plánování konceptu s občany. Přestože pracovníci místní radnice o projektu retenční nádrže podrobně a průběžně informovali, obyvatelé proti zahájení stavby podali petici. Obávali se přemnožení komárů, nákazy a zápachu. Provoz jezírka ale pochybnosti vyvrátil. Pokud totiž správně funguje a rozmnoží se v něm obojživelníci, tak podobná rizika nehrozí


Zdroj: Adaptace na změnu klimatu ve městech pomocí přírodě blízkých opatření - tato publikace je k dostání zdarma na eshopu Nadace Partnerství