> 1 Rozumět městu

O čem je urbanismus a jak funguje město – otestujte své znalosti
Quest 1/8, 1 bod

Proč žijeme ve městě

Města se odedávna rozvíjela cíleným sdružováním lidí a jejich nejrůznějších aktivit. První města vznikala jako místa obchodu, ochrany před nepřáteli a správní centra.

Dříve se města z různých důvodů jasně vydělovala z krajiny. Dnes to neplatí. Zároveň ale víme, že město se s krajinou nemůže jen tak prolnout – už by pak nebylo městem. I nadále platí, že jednou ze základních charakteristik města je „soustředění“ všeho lidského, co dělá život pohodlnější a „vyspělejší“.

Celosvětově se podíl městského obyvatelstva stále zvyšuje, přičemž nedávno překročil 50%. V ČR žije ve městech přibližně 75% obyvatel. Dnes je stejně atraktivní žít ve městě i v kontaktu s přírodou. V posledních desetiletích tak probíhá současně urbanizace i suburbanizace, tedy stěhování lidí z venkova do měst i odchod městských obyvatel do venkovského zázemí. Města jsou centry civilizace, jejich obyvatelé ale současně zůstávají závislí na okolní krajině a přírodních zdrojích. A to v rovině fyzické i psychické. Zachování kvalit města a přilehlé krajiny vyžaduje zvýšené úsilí.
 

Jaký podíl obyvatel ČR žije ve městech?




 
 
 
Zpět
Vyhodnotit
Hodnocení
Quest 2/8, 1 bod

Fenomén města v 19. století

V našich zemích došlo k výrazným změnám v uspořádání měst až v 19. století, kdy pozbyly smysl městské hradby. Jejich zbouráním se začal smazávat kontrast mezi městem a krajinou. Velký rozvoj průmyslu přitahoval v té době mnoho lidí z venkova do města, představujícího vidinu lepšího života. Vzhledem k přelidnění nuzných obydlí a znečištění živelnou průmyslovou výrobou zůstala tato vize pro mnoho lidí nenaplněná. Pokusem o řešení této situace byl na přelomu 19. a 20. století koncept tzv. zahradních měst – „měst bez slumů a kouře“, navržených Ebenezerem Howardem, který hledal model spojující přednosti města a venkova. Idylické bydlení bylo podmíněno oddělením od výroby a dalších městských funkcí při spojení rychlou dopravou. Ačkoli architektura zůstávala ještě tradiční, v uvažování se začal projevovat nástup moderny.
 

Vyberte, který plán zobrazuje příklad zahradního města:

 
 
 
Zpět
Vyhodnotit
Hodnocení
Quest 3/8, 1 až 3 body

Rozpad veřejného prostoru

Moderní hnutí na počátku 20. století přineslo ideu funkcionalismu. Zcela nový pohled na utváření prostředí byl podporovaný celospolečenskými změnami a rozvojem nových technologií. Podle teorie funkcionalismu měla být obydlí prostorná a vzdušná. Namísto ulic a náměstí se proto stavěly samostatně stojící budovy splňující všechny nároky na oslunění a větrání. Rozsáhlé zatravněné plochy mezi budovami se měly stát samozřejmým místem pro rekreační aktivity a společenský život. Z nově budovaných měst a čtvrtí zmizely ulice a náměstí.

Dalším důležitým požadavkem funkcionalismu bylo vymezení částí města pro jednotlivé funkce. Oddělení bydlení, výroby a rekreace mělo určité hygienické výhody, zároveň však toto řešení razantně zvyšovalo nároky na dopravu a vznikaly tak nehostinné odlidštěné části měst. V úvahách o „stroji na bydlení“ nebyl prostor pro posouzení důležitosti sociálních aktivit. Roztroušení a rozptýlení domů zajistilo světlo a vzduch, ale způsobilo také významné rozředění lidských kontaktů a událostí. Přestože dnes jsou známé nevýhody funkcionalistického plánování, současný urbanismus je jím stále velmi ovlivněn.
 

Jaké jsou negativa funkcionalistického městského plánování?






Zpět
Vyhodnotit
Hodnocení
Quest 4/8, 1 bod

Autem napříč sídelní kaší

Ve druhé polovině 20. století se rozvinul problém automobilismu. Auto, vnímané zpočátku jako osvobození v pohybu, umožnilo do té doby nevídaně efektivní přesuny v prostoru a čase. Mobilita měla být vyřešena výstavbou dostatečně kapacitních komunikací, což však způsobilo další erozi města a veřejného prostoru. Bariéry v podobě velkých dopravních staveb, prostorové nároky jedoucích i parkujících aut, hluk a emise – to vše nadále snižovalo a snižuje obyvatelnost města.

Logickým důsledkem je útěk, odchod na okraj města ve snaze najít klidné a zdravé prostředí pro bydlení a současně si uchovat dostupnost „mateřského“ města. Postupně dochází k završení funkcionalistické ideje zónování: masivní výstavbou obchodních a zábavních center, kancelářských a logistických komplexů těžících z dobré dopravní dostupnosti automobilních zákazníků a uživatelů

Model bydlení v satelitech za městem není uspokojivý ani pro jejich obyvatele, natož pro město, na kterém parazituje. Předměstí jsou závislá na autech, protože veřejnou dopravou není možné vzhledem k malé hustotě obyvatel obsloužit. Ze stejného důvodu tam nefunguje ani maloobchodní sít, služby a vybavenost.
 

Jednou ze základních urbanistických veličin je hustota osídlení. Jaká hustota osídlení dostačuje pro ekonomické fungování veřejné dopravy, utváří dobré prostředí pro pohyb pěšky a umožňuje obživu místním obchodům a službám?




 
 
 
Zpět
Vyhodnotit
Hodnocení
Quest 5/8, 1 až 4 body

Potenciál hnědých polí

Brownfields (hnědá pole) jsou městské stavby, pozemky a areály, které ztratily své původní využití, jsou opuštěné nebo nedostatečně využívané. Podmínkou jejich nového využití je intervence, např. odstranění ekologické zátěže po výrobě. Umění recyklovat nevyužité území uvnitř města je pro celou společnost velkou pomocí.
 

Vyberte správné možnosti:

Plochy brownfields představují problém, protože .

Využití brownfields je pro společnost výhodnější než výstavba „na zelené louce“. Větší potřebou zastavěných ploch totiž . Tyto náklady výrazně prodražují veřejný rozpočet i soukromé výdaje obyvatel.

Přestože existuje řada pozitivních příkladů, stále máme obrovské plochy brownfields, které se nedaří vrátit do života. V Brně je to například více než činí rozloha historického jádra města. Kromě chybějící politiky, která by zajistila dotaci na ozdravění poškozených pozemků, situaci komplikuje . To lze podpořit například nízkopodlažní kompaktní zástavbou, vstupy soustředěnými kolem obytné ulice, společnými vnitrobloky nebo soukromými předzahrádkami.

Do tržního prostředí musí vstoupit veřejný zájem a veřejné prostředky a základním ozdravením brownfields zvýšit jejich přitažlivost ve srovnání s výstavbou na zelené louce. Ta naopak potřebuje přísnější regulaci v územním plánování i vyššími odvody za zábor zemědělské půdy. Velkou pomocí může být i převzetí koordinační role městem nebo rozvojovou agenturou.

Přečtěte si více o dobré praxi s brownfields - Recyklace města

Zpět
Vyhodnotit
Hodnocení
Quest 6/8, 1 až 4 body

Jak rozvíjet město

Jaké nástroje může samospráva použít pro rozvoj města a jeho kvalitní správu? K určení směřování rozvoje města slouží strategický plán. Nemá povahu závazných právních předpisů, jeho cílem je najít vizi rozvoje, získat pro ni podnikatele i obyvatele a sjednocovat činnost samosprávných orgánů a úřadů - aby byla efektivní a směřovala k naplnění stanovené vize. Dalším nástrojem je územní plán: dokument, který stanovuje, k jakému účelu a jakým způsobem je možné využít pozemky nacházející se na území města. Územní plán vymezuje rozvojová a přestavbová území a veřejnou infrastrukturu. Nemůže však přikázat, aby byly navržené plochy uvedeným způsobem využity.

Silným nástrojem samosprávy je vlastnictví pozemků. Město může samo připravovat rozvojové projekty nebo před prodejem městských pozemků určit konkrétní požadavky na jejich využití i podíl na vybudování dopravního napojení nebo veřejného prostranství. Klíčovou roli v naplňování vizí rozvoje města hraje pochopitelně také městský rozpočet. Jde o to, kolik prostředků může město investovat a také, na jaké projekty
prostředky využije.

Velký efekt může mít osobní odvaha a politická vůle vedení města. Vhodnou volbou priorit a aktivním přístupem lze změnit mnohé. V poslední době můžeme najít řadu starostů, kteří šli s kůží na trh. Výrazné příklady najdeme ve světových metropolích: londýnský Ken Livingstone se zavedením mýtného, pařížský Bertrand Delanoë s uzavřením dopravy na nábřeží Seiny nebo tým newyorkského starosty Michaela Bloomberga masivně podporující cyklodopravu na úkor automobilismu. Odvážně postupuje i pražský primátor Tomáš Hudeček mj. ve věci přípravy Metropolitního plánu.
 

Vyberte nástroje, které mohou představitelé města využít
pro jeho rozvoj:









Zpět
Vyhodnotit
Hodnocení
Quest 7/8, 1 bod

Město 21. století

V poslední době zaznamenáváme ve společnosti zvýšený zájem o kvalitu městského prostředí, sociologové mluví o reurbanizaci – návratu lidí do měst. Současné znalosti i aktuální trendy nás vybízejí zaměřit se na odstraňování problémů a posilování dobrého, co život ve městech nabízí.

Během minulých dvaceti let se rozpracovala řada konceptů odpovídajících na otázku udržitelnosti měst. Hnutí Nový urbanismus, koncept Smart cities, teorie kompaktního města nebo města krátkých tras mají společných několik základních principů.
 

Vyberte, který princip nepatří do konceptu udržitelného města:





Zpět
Vyhodnotit
Hodnocení
 
 
Quest 8/8, 1 až 4 body

Koncept „měst pro lidi“

Dánský urbanista Jan Gehl ve své knize Města pro lidi dokládá, že když je zajištěna určitá kvalita městského veřejného prostoru, je i celé město zdravé, bezpečné, atraktivní a udržitelné. Nejde však jen o úpravu veřejných prostranství – základní principy ovlivňující kvalitu veřejného prostoru se musí promítnout už do urbanistické koncepce.
Které to jsou?
 

Vyberte správnou odpověď:

Velkou část 20. století byla města plánována z ptačí perspektivy, se snahou uspokojit potřeby automobilové dopravy. Plánování měst 21. století musí vycházet z potřeb člověka, jeho smyslového vnímání a psychologie. V plánování je tedy třeba zohlednit: .

Lidé se rádi pohybují městem pěšky a jsou ochotni ujít i delší vzdálenost, když je cesta zajímavá. K atraktivitě prostředí značně přispívá . Střídání fasád (výloh) po cca 5-10 metrech znamená pro chodce nové zážitky každých cca 5 vteřin.

Pokud jsou cílem živá města s bezpečnými ulicemi, existuje pro to podpora také v urbanistickém plánování. Pocit bezpečí v ulicích výrazně podpoří .

Většina sídlišť vzhledem ke své rozvolněné struktuře a velkým domům trpí anonymitou. Lidé se vzájemně neznají, prostředí je neosobní a obyvatelé nemají ke svému okolí vztah. Nový přístup proto v uspořádání domů a bytů dává velký důraz na vznik . To lze podpořit například nízkopodlažní kompaktní zástavbou, vstupy soustředěnými kolem obytné ulice, společnými vnitrobloky nebo soukromými předzahrádkami.

Více o přístupu Jana Gehla na http://www.gehlarchitects.com/

Zpět
Vyhodnotit
Hodnocení

Hodnocení

Vysvětlení: Tento text se přegeneruje výsledkem vyhodnocení (JS funkce printEvaluationResult()).
Hodnocení


Mohlo by vás zajímat

příklady dobré praxe

Brno - Park pod plachtami

Park pod plachtami o rozloze 32 tisíc m² se nachází na sídlišti Kamenný vrch mezi ulicemi Slunečná a Plachty. Jak už název napovídá, jedná se o suchý kopec s kamenitým podkladem, na němž se původně rozprostírala zemědělská krajina a později i zahrádkářská kolonie. V 80. letech minulého století ji pak nahradily paneláky. Původním záměrem bylo na ploše dnešního parku postavit školu, a proto došlo k terénním úpravám a vybudování kanalizace. Projekt se ale nakonec neuskutečnil. Později se díky změně územního plánu podařilo městské části prosadit využití prostoru pro sportovně rekreační účely namísto plánované zástavby bytovými domy. Na šedé sídliště se tak opět vrátila zeleň.


Tyto stránky provozuje Nadace Partnerství prostřednictvím Partnerství, o.p.s.

Nadace Partnerství pomáhá lidem pečovat o životní prostředí. Poskytuje jim k tomu granty, odborné služby a inspiraci ze zahraničí. Podporuje kvalitní veřejná prostranství, zelené stavění, vzdělávání, zeleň ve městě i v krajině, zklidňování dopravy, šetrnou turistiku a ochranu přírody. Sídlí v Brně ve svém vzdělávacím centru Otevřená zahrada.

www.nadacepartnerstvi.cz

 
Související aktivity Nadace Partnerství Mohlo by vás zajímat
   
Soutěž Cesty městy Otevřená zahrada Brno
Bezpečné cesty do škol Greenways
Soutěž Chceme být vidět Labská stezka
Zdravé stromy pro zítřek Moravské vinařské stezky
Anketa Strom roku Cyklisté vítáni
Evropský strom roku Festival otevřených sklepů
Soutěž pro vodu Cena Josefa Vavrouška
Škola pro udržitelný život  

 
Kontakt

Nadace Partnerství
Údolní 33, 602 00 Brno
[ zobrazit na mapě ]

tel.: +420 515 903 111
www.nadacepartnerstvi.cz
partnerstvi@nap.cz

> podrobnější kontakty
© 2017, Nadace Partnerství, všechna práva vyhrazena